Vyslání zaměstnanců do USA na B víza

Při vyslání zaměstnanců do USA a provedení prací v USA je třeba se vypořádat s více otázkami a to zejména v daňové ale i imigrační oblasti. Velmi častou situací je vyslání zaměstnanců do USA k provedení prací někdy is dodáním technologií, tzn. spolu s dodáním fyzického zboží nebo produktů. V této souvislosti je možnost alternativních situací tak široká, že není možné pojmout všechny možné aspekty potenciálních dopadů konkrétních případů. Proto daňové úřady a imigrační úředníci mohou dospět k jiným závěrům než je nastíněno v následujícím.

Ušetřete svůj čas a peníze a objednejte si vyřízení víz a založení společnosti, účetní a daňové služby u odborníků.

Daňové otázky vyslání zaměstnanců do USA

Začneme nejprve daňovými otázkami, ale pokud Vás zajímají pouze imigrační otázky, tak můžete přeskočit tuto část a jít níže přímo na imigrační otázky. Na příjem s podnikání se v USA vztahuje několik daní z příjmu, daň z obratu a při importu i clo. Správným nastavením korporatních a smluvních struktur lze nasměrovat zdanění těchto příjmů buď v USA nebo v Česku a zároveň zajistit co nejvyšší možné uplatnění daňově uznatelných výdajů. Klíčem k dosažení těchto dvou cílů je vsadit, ve kterých situacích vzniká v USA České společnosti při dodání služeb stálá provozovna. Pro pochopení, jaké výhody a nevýhody mají jednotlivá smluvní a korporátní nastavení dodání služeb nejprve v krátkosti definujeme přehled sazeb jednotlivých daní a dále alternativy smluvního a korporátního nastavení a nakonec i předpoklady kdy vzniká stálá provozovna české společnosti a proč je toto nejméně výhodné nastavení. S tím souvisí i imigrační status vyslaných spolupracovníků do USA. Na závěr pak vylučovací metodou vysvětlíme, který typ víz je vhodný pro vyslání spolupracovníků pro dodání služeb do USA a jaké jsou limity tohoto režimu.

Alternativy dodání zboží a služeb v USA

1. Budete dodávat služby a zboží americkému odběrateli jako česká firma,
2. budete dodávat služby americkému odběrateli jako česká firma ale Vaše přítomnost v USA bude tak silná, že Vám tam vznikne stálá provozovna,
3. založíte si v USA firmu a budete dodávat zboží a služby v USA jako americká firma, případně zboží dodáte jako česká firma a služby jako americká firma. Část příjmu v USA refakturujete z americké společnosti na českou společnost, čímž se v USA sníží zdanitelný zisk, přičemž pokud půjde o propojené osoby, tak přitom budete muset dodržet limity transferového oceňování.

Ad alternativa 2 – stálá provozovna.

Začínáme touto alternativou, protože je nejméně výhodná. Tím vysvětlíme co musíte splnit, abyste mohli postupovat alternativou číslo jedna nebo pro jistotu si zvolíte alternativu číslo dvě. Co je to stálá provozovna? Za běžných okolností při přeshraničním dodání služeb je tato ekonomická aktivita zdaněna v obou státech. Tak je tomu aktuálně při přijetí služeb v USA z daňových rájů. Na to, aby česká společnost nespadala do tohoto nevýhodného režimu, tak naštěstí na to máme řešení a to je smlouva o zamezení dvojího zdanění mezi USA a Českom. Nejlépe to vysvětlíme, pokud ucítíme konkrétní čl. 7 odst. 1 písm. 1, který se na tuto situaci vztahuje: „Zisky podniků jednoho smluvního státu podléhají zdanění pouze v tomto státě, pokud podnik nevykonával průmyslovou nebo obchodní činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna. Jestliže podnik vykonává nebo vykonával průmyslovou nebo obchodní činnost tímto způsobem, mohou být zisky podniku zdaněny v tomto druhém státě, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat této stálé provozovně.“ Kromě toho jsou v této smlouvě řešeny i zamezení dvojího zdanění ze zaměstnání, úroků, dividend, licenčních poplatků, nájmů a jiných typů příjmu ale pro naši situaci je to neaktuální.

Proč je stálá provozovna nevýhodná? Hlavní nevýhodou stálé provozovny je její administrativní zátěž. To zda české firmě v USA vznikla stálá provozovna je založeno na tom, jak silnou přítomnost má v USA. Konkrétně, zda má v USA sklady, kanceláře, zda se tam zdržují její zaměstnanci nebo jednatelé. Pokud má česká společnost v USA silnou přítomnost, tak se musí registrovat v USA na daň z příjmu a z části příjmů, kterých dosáhla díky svým aktivitám v USA odvádět daň z příjmu, účtovat nejen o příjmech a ale také o výdajích a musí splňovat mnoho dalších administrativních povinností jako americké společnosti. Zároveň však musí o těchto příjmech a výdajích ještě jednou účtovat v Česku, a musí řešit, zda zisk, který již jednou zdanila v USA nebude podléhat dani z příjmů i v Česku (tj. zda se na ten příjem aplikuje metoda zamezení dvojího zdanění vynětím nebo započtením ). Jedná se o administrativní noční můru a ze všech alternativ je nejdražší.

Jak se vyhnout vzniku stálé provozovny? K předejdení vzniku stálé provozovny v USA je třeba, aby při dodání služeb nebyla používána kancelář nebo sklad, dále zaměstnanci, spolupracovníci a statutáři české společnosti by se neměli zdržovat na území USA při dodávání služeb nebo zboží. Příkladem, kdy nevzniká stálá provozovna je například dodání projektu, který je vyhotoven v Česku a zaslán emailem do USA. Opačnou situací je například pronájem nebo podnájem kanceláří a skladů, vyslání zaměstnanců a spolupracovníků, kteří budou zcela nebo částečně připravovat projekt v USA a poté jej tam zcela nebo částečně implementovat.

Pokud se česká společnost umí vyhnout tomu, že při dodání služeb v USA používá kancelář nebo sklad, ale neumí se vyhnout tomu, že tam vyšle spolupracovníky nebo zaměstnance, tak ke zmírnění tohoto negativního elementu jiné české společnosti využívají získání zvacího dopisu na konkrétní osobu o období od svých amerických odběratelů. Blíže k této praxi se budeme věnovat iv části týkající se imigračních otázek. V té části se pak budeme i detailněji věnovat omezením rozsahu a typů aktivit, které mohou čeští spolupracovníci provádět v USA.

Jen na okraj, jak v praxi dochází k tomu, že státní orgány v USA začnou řešit otázku stálé provozovny české firmy v USA? Tyto situace nastávají, protože když čeští spolupracovníci přijdou do USA tak místní méně privilegovaní americký občané si vždy všimnou, že tam pracují cizinci a tento fakt nahlašují americké cizinecké policii, která pak provádí kontroly na to, zda jsou všechny imigrační a daňové otázky v souladu s právními. předpisy.

Ad alternativa 1 – česká firma.

Jedná se o nejsnazší a nejlevnější řešení. Česká firma fakturuje americkému odběrateli, ten si vyžádá potvrzení formulářů předepsaných IRS a za služby zaplatí. Česká firma zdaní příjmy v Česku. Na riziko a limity vzniku stálé provozovny jsme upozornili výše a na imigrační rizika upozorníme níže.

Na okraj dodejme, že i při této alternativě je při působení českých zaměstnanců nebo spolupracovníků v USA z imigračních důvodů důležité použití zvacích dopisů od amerických dodavatelů a přísné dodržení limitů rozsahu a typu povolených prací v USA.

Ad alternativa 3 – americká firma.

Tato alternativa předpokládá založení americké firmy v USA. Americká firma fakturuje klientům v USA. Její příjmy jsou následně refakturovány do Česka a tam podléhají zdanění. Americká firma podá v USA daňové přiznání, ale daň platí pouze ze zisku, který je tvořen příjmem, který nebyl refakturován do Česka. Rozsah refakturace je limitován u propojených společností pravidly transferového oceňování. Pro stanovení přiměřené výše zisku se u transakcí mezi propojenými osobami použije například metoda cost plus.

Americká společnost působí jako daňový bloker, vůči riziku vzniku stálé provozovny v USA. Tato možnost je dražší než alternativa 1, protože je třeba v USA založit společnost a poté každý rok podat daňové přiznání. Na druhé straně je ale riziko vzniku stálé provozovny se jí eliminuje.

Na okraj dodejme, že i při této alternativě je při působení českých zaměstnanců nebo spolupracovníků v USA z imigračních důvodů důležité použití zvacích dopisů od amerických dodavatelů a přísné dodržení limitů rozsahu a typu povolených prací v USA.

Dále ještě dodejme, že pokud by šlo o současné dodání služeb a zboží, tak americká společnost může dodat služby a česká společnost může dodat zboží.

Jak uvádíme výše, příjem může americká společnost refakturovat do Česka, ale pro úplnost v následujícím uvádíme výši daňových sazeb v USA.

Zdanění dodání služby v USA

• Federální daň z příjmu – pro typ společnosti CCorp rovná daň 21% jinak progresivní daň od nezdanitelného minima až po 39% – v případě zájmu Vám detailně k pásmům může poslat zvláštní odpověď,
• Příkladem, státní daň z příjmu ve státě Georgia 5.75%,
• Dále, v některých státech může dodání některých typů služeb podléhat i obratové dani. Obratové daně se vztahují v USA primárně pouze na zboží. Například tak tomu je i ve státě Georgia. Stát Georgia má celostátní obratovou daň 4% a dále místní obratové daně ve výši v průměru kolem 4%, tzn. celkem kolem 8%. Pro konkrétní odpověď na otázku, zda i Vaše služby budou podléhat obratové dani, je třeba vědět o jaký typ služby půjde, komu bude dodán a vždy odpověď na tuto otázku konzultovat is místním daňovým poradcem. Například ve státě Georgia většina služeb nepodléhá salex tax, tato výjimka se nevztahuje na služby ubytování, osobní dopravy, zábavní parky, ale také služba donáškové dopravy při prodeji zboží online.

Zdanění importu zboží do USA

• Dodání zboží z Česka do USA nepodléhá v USA zdanění federální ani státní daní z příjmu ani srážkovou daní – podmínkou je vyplnění příslušných oficiálních IRS formulářů pro odběratele. IRS je federální daňový úřad v USA. Odběratel si je od dodavatele sám vyžádá před zasláním platby, resp. je to zodpovědnost dodavatele si tyto formuláře zajistit, proto dodavatel jejich dodání nemusí řešit.
• Při dodání do USA podléhá dodání zboží clu, jehož výše se odvíjí od typu zboží. Pro stanovení předpokládaného celního zatížení, je třeba dodat předpokládaný okruh zboží.
• Dále, v některých státech může dodání některých typů zboží podléhat i obratové dani (obdoba DPH). Například stát Georgia má celostátní obratovou daň 4% a dále místní obratové daně ve výši v průměru kolem 4%.

Imigrační otázky vyslání zaměstnanců do USA

Pokud potřebujete Vy nebo Vaši zaměstnanci nebo spolupracovníci provádět v USA pracovní činnosti, tak máte možnost si vybrat z následujících alternativ:

• Pracovní víza H1B
• Manažerská víza L1B / L1A
• Investiční víza E2
• Turistická B víza
• ESTA – cestování do USA na výjimku z potřeby víz

Získání H1B víz je spojeno s více omezeními. Za prvé, pracovní víza v USA vydávají pouze limitovanému počtu žadatelů, který je každý rok více než desetinásobně překročen a proto se za tímto účelem provádí loterie. Za druhé, zaměstnanec musí platit daně a odvody z výše nebo stejného platu jako americký občan na obdobné pozici, což celá víza značně prodražuje. Dále celý vízový proces trvá rok a více. Za čtvrté, zaměstnat cizince může pouze předem schválená americká firma, která se za budoucího zaměstnance zaručí. Za páté, získání tohoto typu víz je relativně drahé.

Získání L1B / L1A je spojeno s více omezeními. Za prvé, tato víza jsou určena buď nositelům nobelové ceny nebo obdobných ocenění nebo manažerům více než 1 000 zaměstnanců v USA. Za druhé, zaměstnanec musí platit daně a odvody z výše nebo stejného platu jako americký občan na obdobné pozici, což celá víza značně prodražuje. Za třetí, tento typ víz vyžaduje založení společnosti v USA. Dále, získání tohoto typu víz je relativně drahé.

Získání E2 víz vyžaduje prokázání finančních prostředků připravených na investici ve výši 100 000 USD nebo více. Za druhé, tento typ víz vyžaduje založení společnosti v USA. Dále kromě dalších předpokladů získání tohoto typu víz je relativně drahé.

Vylučovací metodou zůstávají B víza a ESTA – cestování do USA na výjimku z potřeby víz. ESTA je oprávnění, které umožňuje vycestovat do USA na 3 měsíce bez víz. V praxi většina klientů v situaci, kdy vysílá zaměstnance nebo spolupracovníky nevyužívá ESTA, protože při vstupu do USA se americký imigrační policisté nemusí ztotožnit s tím, že rozsah prací, který jde zaměstnanec do USA dělat je dovolen v ESTA režimu. Proto většina klientů nechce riskovat nepříjemnou situaci, kdy vystaví své zaměstnance nebo spolupracovníky tomu, že jim imigrační policista nepovolí vstup a pošle je domů. Proto raději využívají alternativu B víz. Tato alternativa je lepší i pro případ udání nebo náhodné kontroly úřadem práce nebo imigrační policií na pracovišti v USA.

B1 víza do USA jsou obchodní víza a umožňují vstup do USA na 6 měsíců. Získat B1 můžete obvykle pouze v případě, že prokážete, že potřebujete vycestovat do USA na déle než na 3 měsíce, na což Vám stačí ESTA. B víza se získávají na ambasádě na základě podání žádosti, souvisejících dokumentů a zvacího dopisu od Vašeho amerického odběratele pro konkrétní osobu a délku prací, které nesmí být více než 6 měsíců a méně než 3 měsíce. Pokud Vám Váš americký odběratel takový dopis neposkytne, pak Vám zbývá pouze alternativa ESTA. To má ale pak i dopad na otázku stálé provozovny, kterou jsme uvedli výše.

Na rozdíl od pracovních H1B víz nebo investičních víz mají B víza velmi úzký výpočet typu prací, které mohou jejich držitelé v USA provádět.

Povolené aktivity pro B víza

Jaké činnosti můžete provádět na základě B1 víz? V případě zájmu Vám zašleme kompletní seznam těch služeb, ale mezi povolené činnosti v režimu B1 víz (obchodní víza) například mimo jiné patří:

• Instalace, testování, kontrola, servis nebo oprava komerčního nebo průmyslového zařízení nebo strojního zařízení, které bylo prodáno společností mimo USA americkému kupujícímu, pokud to výslovně vyžaduje kupní smlouva; stavební práce nejsou povoleny
• Zúčastnit se školicího programu, který není určen především k zajištění zaměstnání
  • Sledovat nebo kontrolovat jak funguje podnik, podnikání nebo jak jsou prováděny profesionální činnosti
  • Vyhledat investice v USA, aniž by se vykonávala produktivní práce nebo se osoba aktivně podílela na řízení podniku
  • Průzkum potenciálních míst pro podnikání (kanceláří, skladů, pozemků)
  • Vystoupení jako lektor nebo řečník
  • Práce pro zahraničního vystavovatele v souvislosti s exponáty na mezinárodních veletrzích nebo mezinárodních výstavách, pokud jsou pracovní povinnosti návštěvníka mimo USA.
  • Uspořádání a účast se na obchodních jednáních
  • Provádět statutární funkce jako člen představenstva americké korporace
  • Nákup spotřebního materiálu nebo zboží
  • Výběr a najímání zaměstnanců
  • Vyjednávat smlouvy, podepisovat smlouvy nebo přijímat objednávky na výrobky vyrobené mimo Spojených států
  • Účastnit se konvencí, setkání, obchodních výstav nebo obchodních akcí pro vědecké, vzdělávací, profesionální nebo obchodní účely
  • Vypořádat dědictví nebo majetek
  • Provést nezávislý výzkum (tj. výzkum, za který nezískáte odměnu ze zdrojů v USA).
• Dále, kromě uvedených aktivit jsou povoleny ještě mnohé další aktivity, například. Vystoupení hudebníka na koncertě, aniž by byl placený ze zdrojů v USA. Jednotícím prvkem těchto činností je, že nejsou odměňovány – hrazeny ze zdrojů v USA a že jde o jednorázové nebo časově krátké aktivity.

Ke každé z těchto činností lze učinit detailnější popis vzhledem k výkladu a judikatuře USCIS (americký imigrační úřad – obdoba cizinecké policie), což tyto aktivity zahrnují. Pro vypracování výkladu k tomu, co lze v rámci víz B1 dělat v USA, je třeba dodat konkrétní popis předpokládaných prací.

Instalace a oprava strojů na B1 víza

Nejvíce zájmu žadatelů o víza se soustředí na to, v jakém rozsahu mohou instalovat, testovat a opravovat stroje a zařízení. Podrobnější vysvětlení poskytuje Interní směrnice pro zahraniční věci (The Foreign Affairs Manual v 9 FAM 402.2-5 (E) (1)). Uvedený článek směrnice umožňuje obchodnímu návštěvníkovi (B1 visa) s vyšším stupněm kvalifikace (tj. tím myslí, že jde primárně o osoby s vysokou školou nebo jinak specializovanými vědomostmi nebo zkušenostmi) provádět určité druhy práce ve Spojených státech v souvislosti s obchodním nebo průmyslovým zařízením nebo stroji zakoupenými od společnosti mimo území USA. Obchodní návštěvník může buď nainstalovat, testovat nebo opravit vybavení nebo strojní zařízení, nebo vyškolit pracovníky USA pro provádění těchto služeb. V kupní smlouvě musí být výslovně požadováno, aby prodávající poskytoval takové služby. Poznámka: provádění stavebních nebo stavebních prací není dovoleno, a to ani v případě, že se v kupní smlouvě vyžaduje, aby prodávající poskytl tyto služby.

K tomu také citování doslovného amerického znění: „The Foreign Affairs Manual, at 9 FAM 402.2-5(E)(1), permits an otherwise-qualified business visitor to perform certain types of labor in the United States in connection with commercial or industrial equipment or machinery purchased from a company outside the US..  The business visitor may either install, service or repair the equipment or machinery, or train US workers to perform those services.  The contract of sale must specifically require the seller to provide such services.  Note:  The performance of building or construction work is not permitted, even if the contract of sale purports to require the seller to provide those services.“

Ušetřete svůj čas a peníze a neváhejte nás kontaktovat.