Případy kdy apostila není nutná
Stává se, že nastane situace, kdy i přesto, že se oba státy v seznamu nacházejí nebude nutné Apostille zajišťovat. Třeba si však dávat pozor na některé výjimky. Častokrát se totiž setkáváme s dvoustrannými smlouvami o právní pomoci mezi státy, v oblastech občanských a trestních. Na základě těchto dokumentů není nutné zajišťovat apostilace tak jako ani Superlegalizace. No chtěli bychom vás upozornit, že ne všechny instituce hlavně banky, cizinecké policie při vyřizování povolení k pobytu tyto dvoustranné smlouvy berou v úvahu. V případě cizineckých policii je jejich hlavní argument to, že se jedná o správní řízení na které se dvoustranné smlouvy nevztahují. A proto od vás Apostille vyžadovat budou.
Smlouva o právní pomoci a právních vztazích v občanských, rodinných a trestních
Podle platné právní úpravy se doložka vyššího ověření vyžaduje při dokladech, které jsou potřebné ve správním řízení a které vydaly úřady cizích států. Tato doložka není nutná jedině pokud zvláštní předpis nebo mezinárodní smlouva stanoví jinak. V odůvodněných případech může Ministerstvo vnitra upustit od požadavku doložky vyššího ověření při dokladu o bezúhonnosti.
Řízení o žádosti o přechodný pobyt zařazujeme podle platné právní úpravy do oblasti správného právě – konkrétně se řídí obecným zákonem o správním řízení. Vzhledem k tomu, že Smlouva o právní pomoci a právních vztazích v občanských, rodinných a trestních se nevztahuje na správní řízení, proto nebude její aplikace možná aplikace v případě správního řízení ve věci žádostí o přechodný pobyt státních příslušníků třetích zemí na.
Z výše uvedeného lze usuzovat, že v těch případech kde se předkládají doklady vydané orgány cizích států, musí být opatřeny doložkou vyššího ověření, apostilou nebo superlegalizáciou.
Od 16.02.2018 zásadní usnadnění pohybu listin od 16.02.2018 nebo ne?
Od 16. února 2019 se začalo v členských státech EU uplatňovat nařízení o veřejných listinách (oficiální název Nařízení EP a Rady (EU) 2016/1191 o podpoře volného pohybu občanů a to takovým způsobem, že se zjednodušilo předkládání některých veřejných listin v Evropské unii dále se změnilo nařízení (EU) č. 1024/2012). Hlavním cílem tohoto nařízení má být odstranění byrokratických překážek, které ve většině případů prodlužují proces vyřízení žádostí s negativními důsledky pro žadatele, jakými jsou v první řadě náklady na apostilace, jakož i náklady na odměnu soudního překladatele.
Bohužel v realitě se stále stává, že soukromé instituce, banky apod. Stále vyžadují apostilu. Dalšími subjekty, které apostilu nadále vyžadují jsou státní instituce kromě soudů. A to například Obecní úřady. V rámci EU nastaly jisté zjednodušení procesu ověřování listin, které by měly být předkládány státním orgánům a institucím. No před každým státním orgánům budete apostilu potřebovat no s výjimkou jak již bylo uvedeno výše řízení před soudem (civilním, trestním nebo rodinným řízení). Z toho vyplývá, že ve většině případů budete apostilu nadále potřebovat. Otázkou je jak se k tomuto nařízení postaví soukromé instituce jako jsou banky. Rovněž je nutné zdůraznit, že zmíněné nařízení se použije pouze v rámci Evropské unie, proto pokud bude nutné předkládat dokumenty z USA (Ukrajina, Rusko, Čína), či do USA nebo z jiných zemí mimo Evropu, požadavek vyššího ověření (zatím) zůstává v platnosti.