Při internetových projektech, venture projektech, ale i při podnikání obecně, chtějí podnikatelé snížit své náklady na minimum. Z toho důvodu se často snaží založení společnosti co nejvíce oddálit. Dříve či později však nastane moment, kdy s její založením už nelze dále otálet. Za touto potřebou nejčastěji stojí tři důvody.
Jedním z nich je přijetí prvních plateb za dodané zboží nebo služby a závazků, které tím podnikateli vznikly a od kterých se potřebuje oddělit organizační strukturou.
Dalším důvodem je potřeba projektu expandovat do dalších zemí, či oblastí, na což je zapotřebí investice z vnějších zdrojů. A na vybudování vztahů s externími investory je nutná korporátní entita.
Třetí nejčastější příčinou je existence manažerů, zaměstnanců nebo pronajatých prostor ve více lokálních jurisdikcích. V tomto případě je potřeba podat daňové přiznání pro poměrnou část příjmů v každé z nich. Aby mohly být zakladatelé projektu oproštěn od této povinnosti, je třeba v každé z jurisdikcí vytvořit korporátní strukturu, která podá daňové přiznání a převezme daňové povinnosti zakladatelů.
Výběr typu společnosti.
Při rozhodování o typu společnosti si podnikatelé nejčastěji vybírají společnost s ručením omezeným, nebo akciovou společnost. Tyto domácí společnosti však mají skutečný význam jen tehdy, jestliže jde o podnikatelský záměr bez zahraniční účasti, orientovaný na místní trh. V případě, že se má jednat o internetovou společnost s globálním záběrem, by měli zakladatelé zvážit podnikání prostřednictvím americké LLC, C-Corp., nebo anglické Limited company.
Každá z těchto forem společnosti má své výhody i nevýhody. LLC je daňově nejvýhodnější, vhodná pro ziskové projekty. Protože však není tvořena prostřednictvím akcí, není vhodná na projekty s potřebou nových investic. Naopak, C-Corp. je vhodnější pro projekty, které jsou v důsledku velké finanční náročnosti na začátku ztrátové a potřebují přijmout investice na další rozvoj. V porovnání s LLC je však C-Corp. daňově nevýhodnější.
Limited company je společnost vlastněná akcionáři, kteří nejsou rezidenti v Anglii. Je proto stejně vhodná na projekty s potřebou investic jako C-Corp, přičemž podléhá jen minimálně vyššímu zdanění než společnost s ručením omezeným. Díky těmto vlastnostem je Ltd. zajímavou alternativou vůči americkým ale i společnostem s ručením omezeným.
Výhody a nevýhody zahraničních právních forem.
Jednou z hlavních výhod zmíněných zahraničních právních forem jsou nízké náklady na jejich založení.
Při anglické Limited company a při amerických LLC a C-Corp.se tyto náklady pohybují již od 7.500,- Kč. Ani jedna z těchto právních forem nevyžaduje vytvoření minimálního základního kapitálu. Pokud tyto náklady porovnáme s poplatkem za založení společnosti s ručením omezeným ve výši 7.500,- Kč a minimálním základním jměním, které je při s.r.o. 200.000,- Kč a při akciové společnosti 1.000.000,- Kč, založení zahraniční společnosti je určitě výhodnější.
Nezanedbatelnou výhodou zahraničních právních forem je i vyšší důvěra ze strany případných zahraničních investorů.
Nevýhodou zahraničních korporací je, že mohou být žalována nejen v Čechách, ale i v jurisdikci v níž byly založeny. Nevýhodou podnikání v Čechách prostřednictvím C-Corp. je zase to, že vede k dvojímu zdanění. Zisky jsou zdaněny nejenom daní z příjmu na úrovni korporace, ale i daní z dividend ve Spojených státech na úrovni akcionářů, přestože v Čechách daň z dividend není. Podobnému dvojímu zdanění sice podléhá i Limited company, ale v tomto případě se daň z dividend se nevztahuje na osoby, které nejsou rezidenty v Anglii.
Zahraniční společnost a živnostenské oprávnění.
Většina internetových společností, založených jak zahraniční korporace, nepotřebuje živnostenské oprávnění ani v Čechách ani v místě jejího vzniku. Jakmile však začnou v Čechách vykonávat aktivity, které živnostenské oprávnění vyžadují, tak živnostenský úřad bude vyžadovat překlad základních dokumentů do českého jazyka.
Daňové faktory ovlivňující výběr zahraniční společnosti.
Následující daňová analýza bude postavena na příkladu zahraniční společnosti, dodávající zboží nebo poskytující služby ve více jurisdikcích, včetně České republiky. Zdanění se bude analyzovat na úrovni společnosti i na úrovni jejích společníků. Analýza by měla pomoci ve výběru mezi LLC, C-Corp. a anglickou limited company.
1. Zdanění na úrovni společnosti
V případě, že má zahraniční společnost většinu svých jednatelů a manažerů v Čechách, tak z daňového hlediska se zde nachází i její místo skutečného vedení. Proto bude považována za daňového rezidenta a její celosvětové příjmy, bez ohledu na to kde jejich dosáhla, budou podléhat dani z příjmů v Čechách. A to i v případě, že už jednou byly zdaněny v jiné zemi. V tomto případě obvykle smlouvy o zamezení dvojího zdanění umožňují využít vynětí příjmů nebo započtení daní (§ 45 Zákona o dani z příjmů).
Pokud zahraniční společnost v Čechách místo skutečného vedení nemá, ale má tu zaměstnanců a prostory pronajaté na dobu delší než 183 dní v průběhu 12 po sobě jdoucích měsíců, tak z daňového hlediska bude mít v Čechách jen stálou provozovnu. V tomto případě budou zdanění v Čechách podléhat jen příjmy dosažené ve spojení s touto stálou provozovnou (§ 16 Zákona o dani z příjmů). Při zdanění není důležité, odkud pocházejí zákazníci, ale kde se nacházejí zaměstnanci a pronajaté prostory. Za služby poskytované stálou provozovnou by měla společnost zaplatit stejnou částku, jakou by zaplatila nezávislému obchodnímu partnerovi. Jelikož se však tato částka nedá přesně určit, obvykle se využívá metoda „cost plus“, při níž firmy určují zisk svých stálých provozoven ve výši 8 až 10% z nákladů na ně vynaložených. Čili pokud náklady na provozovnu 1.000 Euro, společnost metodou „cost plus“ určí zisk 80 Euro, které zdaní sazbou napr. 15%. Zbytek zisku se pošle do místa skutečného vedení, kde tato částka může podléhat dalšímu zdanění, zápočtem či vynětí.
Pokud zahraniční společnost nemá v Čechách ani místo skutečného vedení ani stálou provozovnu, budou zdanění podléhat pouze příjmy ze zdrojů v Čechách, čili příjmy z činností vykonávaných v Čechách, nebo dosažených prostřednictvím movité věci nebo nemovitosti v Čechách.
Zahraniční společnosti jsou kromě jurisdikcí, ve kterých mají jednatelů, zaměstnanců a prostory, zdaněny i v jurisdikcích jejich založení. Co se týká LLC, tak tato společnost má ve Spojených státech status daňově transparentní společnosti, tj. analýza zdanění ve Spojených státech se jí netýká. Pokud společníci LLC nejsou rezidenti v Spojených státech, tak nepodléhají ve Spojených státech zdanění ani oni. V Čechách jsou zahraniční společnosti považovány za daňově netransparentní. Proto bude LLC ve Spojených státech zdaněna jako veřejná obchodní společnost, přičemž poskytuje z právního hlediska omezené ručení, ale v Čechách bude zdaněna jako s.r.o.
Na rozdíl od Limited liability company, C-Corp. je daňově netransparentní společnost. Proto jsou její celosvětové příjmy zdaněné federální daní z příjmů a to bez ohledu na to, zda už jednou byly zdaněny v jiné lokální jurisdikci. Maximální sazba federální daně z příjmu je 35%. Naštěstí, na základě smluv o zamezení dvojího zdanění, je možné vůči této federální dani započítat daň zaplacenou v jiných lokálních jurisdikcích, nebo ze zdanitelných příjmů vyjmout celý příjem, ze kterého již daň byla zaplacena. V případě, že má společnost zaměstnanců nebo provozu v některém státě v USA, podléhá i státním korporátním daním, jejichž maximální sazba je 10%. Této dani však podléhají pouze příjmy dosažené díky aktivitám v daném státě.
V případě potřeby existuje možnost transformace LLC na C-Corp. Aby však společníci v průběhu transformace předešli zdanění jejich podílů, mohou je vyměnit pouze za nové akcie C-Corp a ne za hotovost nebo jiný majetek. Od momentu transformace bude celá struktura zdaněna v režimu C-Corp., tedy i na úrovni akcionářů.
2. Zdanění na úrovni akcionářů
Ve Spojených státech jsou zdaněny i dividendy. To značí, že zisky C-Corp, vyplaceny akcionářům ve formě dividend, jsou zdaněny ještě jednou. Na základě čl. 10 Smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi USA a Českou republikou, je sazba daně z dividend pro české rezidenty 5%, v případě, že vlastní méně než 10% hlasovacích práv společnosti, je to až 15%.
Kromě zdanění dividend ve Spojených státech je možné, že akcionáři budou muset dividendy zdanit i v jurisdikci své rezidence. Pokud by však ke zdanění dividend docházelo, díky smlouvám o zamezení dvojího zdanění by k tomuto třetímu zdanění přišlo jen ve velmi omezené míře, nebo by k němu nedošlo vůbec.
Přestože jsou příjmy C-Corp. zdaněné federální daní z příjmů i přesto, že už jednou byly zdaněny v jiné lokální jurisdikci, obecně díky daňovým zápočtem nezaplatí víc, než kdyby příjmy byly zdaněny jen v USA.
Formu podnikání prostřednictvím C-Corp. si zakladatelé nejčastěji volí, pokud očekávají, že společnost nebude mít několik prvních let zisk. V takovém případě není co zdanit a vyšší zdanění je proto nepodstatné.
3. Zdanění anglické limited company a jejích akcionářů
Při výběru vhodného typu společnosti nesmíme zapomínat ani na anglickou limited company, která má oproti svému americkému ekvivalentu C-Corp několik zásadních výhod. Jednou z nich je daňové zatížení. Korporátní daň v Anglii je 20%, zatímco v USA federální daň dosahuje až 35% plus případná státní daň až do 10%. Druhou výhodou je ta, že v Anglii není daň z dividend pro nerezidenty, zatímco v USA se na ně vztahuje daň v rozpětí 5 až 15%. Samozřejmě, ne vždy je toto nižší zdanění při výběru rozhodující. Limited company, stejně jako C-Corp. se využívají pro přijetí investic od investorů. A pro ty je důležitější blízkost s jejich domovskou právní úpravou jako výška daní. Americký investor upřednostní C-Corp i přesto, že v Anglii jsou nižší daně.
Právní faktory ovlivňující výběr zahraniční společnosti.
V případě, že cílem založení společnosti je získání investic od investorů, C-Corp. se stává výhodnějším řešením než LLC. Jedním z důvodů já i možnost nasmlouvaných vztahu investora a podnikatele formou preferenčních akcií (convertible preferred shares), které v případě bankrotu dávají akcionáři přednostní postavení před zakladateli. Investor má také právo kdykoliv tyto akce změnit na běžné akcie a získat na jejich prodeji společnosti nebo na burze.
Délka založení zahraniční společnosti
Založení společnosti v USA začíná zasláním potřebných podepsaných dokumentů na příslušný korporátní úřad v některém ze států USA. K založení společnosti potřebují úřady dva až čtyři týdny, za příplatek je možné tuto dobu zkrátit na jeden den. Rychlost založení společnosti závisí na profesionality a rychlosti řízení úřadů v daném státě. Po schválení žádosti o založení společnosti úřady odešlou dokumenty registračnímu agentovi, který je odešle společníkem nebo jednatelem. Mnohem jednodušší je založení anglické limited company. Trvá zhruba dvě hodiny a dá se udělat i přes internet.
Dalším krokem je otevření účtu v bance, které trvá několik dní od doručení potřebných dokumentů. Celkově třeba i při zakládání LLC nebo C-Corp. počítat s dobou dva až tři týdny, a to iv případě zrychleného řízení za poplatek.
Výběr vhodného státu pro založení LLC nebo C-Corp.
Ne každý stát v USA je stejně výhodný pro založení společnosti. Například stát Kalifornie vyžaduje, kromě jiných poplatků, i placení minimálního franchise poplatku ve výši $ 800, nemluvě už o pomalých a neprofesionálních úřadech.
Dalším státem s vysokými státními daněmi a poplatky je New York. Tyto státní daně se však netýkají společností, které v New Yorku nevykonávají žádnou činnost, nebo tam nemají kanceláře, či zaměstnanců. Podobně jako v Kalifornii, iv New Yorku jsou problémem velmi pomalé a neprofesionální úřady.