Obchodní tajemství jako alternativa k patentu

Primární formou ochrany Vašich idejí jsou smlouvy o mlčenlivosti nebo zákazu konkurence (tzv. confidentiality agreements, non-disclosure agreements, no-compete agreements). Tyto smlouvy jsou nutné, aby Vám vznikla právně vymahatelná ochrana obchodním tajemstvím. Kromě toho však je některé typy idejí lze chránit i mnohem silnějšími ale za to dražšími patenty. Levnější verzi patentů, kterými jsou předběžné patentové přihlášky v USA, stojí kolem 25.000,- Kč včetně poplatků na americkém patentovém úřadě. Pokud potřebujete pomoc s procesem přípravy předběžné patentové přihlášky, tak byste měli oslovit odborníky, kteří mají v této oblasti dobré jméno a hodně zkušenosti z přidružené advokátní kanceláře.

Rozdílů mezi smlouvami o mlčenlivosti, které zajišťují ochranu obchodním tajemstvím, a patenty, které chrání vynálezy, je několik. Pokud jste se vy, nebo vaše společnost staly vlastníkem vynálezu splňujícího podmínky patentovatelnosti, stojíte před rozhodnutím, zda požádáte o udělení patentu nebo se vynález stane předmětem obchodního tajemství. Ne vždy totiž to, že je vynález patentovatelný je i zárukou jeho komerční úspěšnosti. Proto třeba před podáním patentové přihlášky pečlivě posoudit všechny pro i proti.

V závislosti na patentového systému dané země, může být ochrana prostřednictvím obchodního tajemství zajištěna právní úpravou. V Čechách byl institut obchodního tajemství upravený v § 17 až 20 Obchodního zákoníku. Ochrana prostřednictvím obchodního tajemství může být zajištěna smlouvami o mlčenlivosti nebo smluvními podmínkami v dohodách se zaměstnanci, zákazníky, či obchodními partnery.

Při rozhodování je třeba zvážit všechny výhody i nevýhody, které ochrana prostřednictvím obchodního tajemství přináší.

Výhody:

– Na obchodní tajemství se nevztahují žádné poplatky

– Ochrana obchodním tajemstvím nevyžaduje zápis ve státním úřadě a vynález není zveřejněn

– Ochrana obchodním tajemstvím není časově omezena

– Ochrana obchodním tajemství má okamžitou účinnost

Nevýhody:

– V případě, že je předmět obchodního tajemství součástí výrobku, mohou ho ostatní “zpětně konstruovat” a tak tajemství odhalit

– Ochrana obchodním tajemstvím je účinná pouze vůči nezákonnému získání, používání nebo zpřístupnění

– Předmět obchodního tajemství může být nezávisle vyvinut a následně patentován jinou osobou

– Úroveň ochrany obchodním tajemstvím je ve srovnání s patentem výrazně slabší

Přestože mohou být jeden či druhý způsob ochrany vynálezu považovány za dostatečně účinné, velmi často se vzájemně doplňují. Vynález je totiž obvykle držen v tajnosti až do jeho zveřejnění patentovým úřadem, a velmi často také způsob jeho správného využívání zůstává chráněný obchodním tajemstvím i po vyhlášení.